Kdybych tak mohl změnit svůj život... aneb kecy, kecy

7. srpna 2017 v 9:53 | Kory |  Kecy
Stává se mi to znepokojivě často. Ať už u mě samotné nebo u kamarádů a lidí, co jen tak náhodně zaslechnu.
Velké plány. Neurčité i konkrétní. Naučím se... něco. Budu cvičit a mít "struhadlo." Pojedu někam. Bla, bla, bla.
Někdy to jsou hodně náročná až nesplnitelná předsevzetí, někdy je to snadné a stačí k tomu málo.
Obvykle jsou to ale věci, které vyžadují nějakou aktivitu. Přijde mi, že hodně lidí si to všechno představuje nějak úplně zvráceně.




Dám příklad, abych nějak ukázala, jak to myslím (není to myšleno nějak doslova, mohly mít i jiný důvody, není to zas tak úplně přesný... ale jen pro představu.)
Kamarádky si vymyslely, že se chtějí naučit na skateboardu. (Aby mohly nosit high fashion mikiny, ale to už je vedlejší.) Asi to byly spíš takový ty představy, kterým člověk sám moc nevěří... ale mluvily o tom docela přesvědčeně. No, a moje sestra našla u popelnice docela použitelnej longboard a já si ho od ní půjčila a šly jsme s ním ven. Já jsem se na něm nejdřív skoro zabila, ale časem (tak za dvacet minut, třeba) jsem se na něm naučila zatáčet, takže to normálně šlo. A říkám, ať si to ony zkusí. Každá si to zkusila dvě minuty a vzdaly to (jedna se vymlouvala na to že má blbý boty, druhá ani na nic).
A tohle je to, co nesnáším a nechápu. Jo, jasný, longboard není skateboard, ale vždyť ony na žádným skateboardu, pokud vím, od tý doby taky nestály.
Lidi si něco děsně přejou, a potom, když je možnost třeba jedním malým blbým krokem se ke svému snu přiblížit, oni se začnou vymlouvat na to, proč to nejde.
Moje babička vždycky říká: ,,Tak jednou, až bude čas, mě na tom tabletu všechno ukážeš."
,,Ale babi, vždyť teďko je čas!?" A ona dělá, že to neslyší. Ve skutečnosti asi nechce. Ale proč to potom říká?
Změnit svůj život by bylo tak snadný, kdyby pro to lidi byli ochotný něco dělat, i třeba malý kroky, který samy o sobě nikam nevedou, ale když jich je víc, už to něco znamená. Proč, když máte touhu se naučit na skateboardu a nemáte skateboard, se nechytnete toho, co zrovna máte? Proč když chcete cestovat a nemáte prachy na to jet do New Yorku, nejet aspoň do Prahy? (Woe, to je zrovna debilní příklad, ale chápete mě, ne?) Proč mluvit o tom, jak budete cvičit, když už v tu chvíli můžete cvičit? Situace, kdy AV a Maliluna kecaly o tom, jaký budou mít struhadla, zatímco Š. a Kukyna lehsedovaly, byla vážně vtipná.


Já si dávám radši malý cíle. Jdou dobře splnit. A člověk má pak dobrej pocit ze svýho života. Mám hroznou radost, když se mi podaří si splnit takový to blbý vybájený přání, do kterýho se jednou nadchneš, ale normálně ho pak většinou zapomeneš - a my jsme ho splnily! Vyrobily jsme si trika s Erwinem a Levim. Naučila jsem se vyšívat a vyšila si věci už na dvě trika a jeden obal na grafickej tablet. Začala jsem se učit ve photoshopu.
Mám samozřejmě spoustu věcí, co bych chtěla a nedělám, protože na to mám výmluvy nebo jsem prostě líná a místo toho koukám na videa na youtube.
A mám i velký, podivný, obecný a nedosažitelný cíle. A s těmi nevím co dělat. A mám strach, že mi život protoče mezi prstama. Vejška a pak najednou už budu stará na všechny ty cesty kolem světa. No, to je jedno, stejně je mi jasný, že ani všechny cesty kolem světa mě nepřivedou za obzor. To si asi musím vyřešit sama v sobě. Nebo nwm. Fakt by mě zajímalo, jak mám zjistit, o co v tom jde. A hlavně na to nesmím nikdy zapomenout. To by bylo nejhorší...
 


Komentáře

1 Keks Keks | 8. srpna 2017 v 17:29 | Reagovat

Je to úplná pravda, takže jdu dělat kliky.

2 Já | E-mail | Web | 10. srpna 2017 v 22:05 | Reagovat

Hezky napsaný. Líbí se mi, že tam dáváš i fotky. :))

3 mylittlethings mylittlethings | E-mail | Web | 15. srpna 2017 v 23:13 | Reagovat

Očividne nič zmeniť nechcú. Keby chceli, zmenia. Asi chcú o tom len hovoriť a pestovať si tú peknú predstavu, v ktorej sú lepší ako v skutočnosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama