Víkend s výletem na výsypku a přijímačky

16. února 2017 v 9:24 | Kory |  "Deník"
Minulou sobotu jsme s M. jeli do Bíliny. (V pátek jsme se Š. dokoukaly Death note!) Vlakem, a v Bílině jsme se nejdřív šli podívat do "nejhorší čtvrti města", kde to prý vypadá jako po válce, a to bylo skvělé. Fotila jsem to tam jako turista, akorát že na takovýhle místo asi moc turisti nejezdí, jen já. Bylo tam starý silo, vypálená bouda, opuštěné přívěsy a podniky s vtipnými názvy.





Pak jsme se vrátili, koupili si v Albertu svačinu a šli na výsypku. Cestou k výsypce jsme potkali divnou budovu, která vypadala jako nějaká stará vodárna anebo fakt nevím, a uvnitř bylo obří sklepení. A nějakej nápis runama. Tam musíme rozhodně taky někdy něco podniknout.

Pak jsme teda doši na výsypku. Byl tam všude sníh. No, nevím proč, ale ten sníh jsme si tam nepředstavovala, když jsem si vymyslela, že chci jet na výsypku, ale taky to byla atmosféra. Lezli jsme tam na hory ze štěrku.Dali jsme si svačinu na nějakým mostku a M. tam dělal pokus s hořením hořčíku. Táborák.


No, došli jsme do Kostomlat, přes nějaký stromový školky, a z kostomlat ještě do Lhenic a do Mošnova a nakonec do Hradiště. Šli jsme po autobusovejch zastávkách a měřili, kolik minut pěšky zabare minuta autobusu, a vyšlo to cca na 7,5 minuty chůze.
V neděli jsme šli na oběd k jeho rodičům a pak na návštěvu k babičce. A hráli jsme star wars monopoly, co jsme si koupili v sobotu po výletě.
V pondělí jsem normálně jela do školy. A odpoledne po škole jsem šíleně rychle běhala po městě, abych si na poslední chvíli vytiskla práce do "portfolia" na vejšku. Stihla jsem to, ikdyž slečna v copycentru nebyla nadšená, že těsně před zavíračkou chci tisknout 20 obrázků.
No, a v úterý jsem jela do Ústí. Dala jsem podle instrukcí práce do ateliéru, a šla ukázat své doklady. Nu, stalo se, a pak jsem šla zpět k ateliéru, kde jsem se dozvěděla, že své práce budem muset i prezentovat. Tak jsem tam nervózně seděli na chodbě, až na nás dojde řada, ´pak jsem tam vpadla a nervózně, ale snad nadšeně jsem jim to teda jako popisovala, ty veledíla. Hlavně Křus a Děti noci.
Ptali se mě, jaký mám zájmy, tak jsem jim chtěla říct, že to snad patří až k pohovoru, ale to jsme neřekla, místo toho jsem řekla, že chodím do skautu, mám ráda literaturu a vytvářím amatérské webové stránky. M. pak prej "A tos jim neřekla, že hraješ na kytaru?" a já že si na to prostě nevzpomněla, nikdy si nevzpomenu na všechno.
Pak jsme tam měli čekat až se jako rozhodnou, tak jsem obcházela areál a koukala, jak je to tam hustý. Zapadla jsem do knihkupectví, co tam mají, kde měli samý knížky takovýho toho... já nevím, typickýho intelektuálního charakteru, ikdyž pár bestsellerů se tam taky našlo.
No. Pak jsme zase čekali. A. Řekli mi, že mám přijít i druhý den. Což znamenalo, že jsem postoupila. Byla jsem nadšena. Jak jsem počítala, na tento obor se hlásilo asi 12 lidí. Ale brali jen 4. Prý. Prý berou čtyři.

Nu pak jsem jela domů, kde jsme si se Š. uvařily rybí prsty. A pak jsme chvíli koukaly na SKAM, nějakej údajně úžasnej norskej seriál, a bylo to fajn, akorát tam všechny holky působily hrozně čubkózně.
K večeru jsme jely k Domče. Ještě jsem se stavovala u Martina pro barvy na druhý den přijímaček.
A pak jsme se Š. nastupovaly a š. ještě volala AV, mestli teda jede, ale AV vzlykala, že kvůli nám vystoupila z autobusu a ztratila Gutanelu, ať nenastupujem a pomůžem jí ji hledat. No, ale zradily jsme ji a odjely. U Domči byl její hošan, tak to bylo trochu divné, ale za chvíli odešel. Pak jsme hrály na kytaru a pak dostihy a večer v posteli jsme koukaly na nějakej film od tvůrců Spirited away, ale nevím jak se jmenoval, nějaká princezna, ale ne Mononoke. Ale všechny jsme usnuly ještě v první třetině, ikdyž to bylo dobrý.

Ráno jsem vstala a šla dolů k obecnímu úřadu a jela na druhý kolo.
Nejdřív jsme psali test z dějin umění, tam jsem si byla jistá asi u dvou třetin otázek a zbytek jsem úplně natipovala.
Pak jsme kreslili akt. Nevím, jak moc mi to šlo.
A nakonec nám ten chlápek dal zadání: vymyslet téma nějakýho plesu a k němu všechno - program, kostýmy, plakát, pozvánku... a druhej úkol: vymyslet sadu pěti nových "emoji". Znělo to docela zábavně. A měli jsme na to čtyři hodiny.
Ples jsem udělala podle svého dávného snu na téma Scout guide to the zombie apocalypse a bylo to promyšlený a měla jsme dokonce reálný lidi, co by dělali moderátory, co by fotili a dokonce i kapelu. A všichni by to zvládli, to tuším. A emoji jsem udělala indyánskou sadu, jakože indiána, náčelníka, dýmku míru, válečnou sekeru a tak.
Když jsem to pak obhajovala, tak u toho plesu na mě prej: "Vám je snad líto že to doopravdy nepořádáte, ne?" "Jo..."
(Doufám, že to někdy pořádat budu.)
No, čekali jsme tam na výsledky asi 200 let, aneb do půl sedmé večer.
A pak nás volali a ikdyž to bylo zlé, u každého dalšího jsme si všichni přáli, aby ho nevzali. No, prvním dvěma holkám řekli ne, apk nějakým jo, a pak mě... že prej mě tam chtějí!! Ale řekli to tak divně, tak jsem se ještě ptala, jestli to je jako stoprocentní, a oni jako že ještě nevědí, kolik lidí budou moct vzít či jak, ale že já můžu spát klidně, poněvadž jsme vysoko a prostě mě tam chtějí!!! A kdyby nechtěli, tak mě chtěli ještě na jeden obor, kde jsem předtím byla na konzultaci!! Já jsem prostě úplně mimo!!! Takže budu chodit na vejšku, yeees! Nebudu černá ovce střediska! (Tam maj vejšku všichni.)
A dneska se flákám, za odměnu. A zítra je maturák. Chacha. To bude legrace.
 


Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 16. února 2017 v 9:34 | Reagovat

Vypadá to tam hodně zajímavě a moc pěkný fotky, hlavně ty první :)

2 Kory Kory | Web | 16. února 2017 v 9:53 | Reagovat

[1]: Jojo, zajímavý to teda byla, a díky díky xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama