SKAM atmosféra a maturák

22. února 2017 v 12:33 | Kory |  "Deník"
No jo, tak je to už za mnou, tak o tom musím zase napsat nějaký kidy, aspoň o těch zajímavejch momentech.
Ale mám velká dilemata, zda sem mám dávat nějaké fotky. No, asi nějaké, kde není moc ksihtů, ale nevím, jestli se takové najdou. To je fuk.
No, prostě, pátek. Hrozně se řešilo, jak se tam pojede (jak narvat 13 lidí do dvou aut, furt se měnily plány a tak). Já tam jela už ve čtyři odpoledne. Byla jsem tam ze třídy první a čuměla jsem tam jak puk, protože jsem v tom sále nikdy předtím nebyla. Pak přišli ostatní z naší třídy.

No, a do sedmi bylo spoustu času. Většinu toho času jsem se flákala kolem a dělala že něco dělám, případně prozkoumávala místa, kam se budu moct s přáteli zašít, až ples začne.

Jediné prospěšné věci, co jsem udělala, byly, že jsem nafoukla jeden velký balonek ve tvaru čísla 4 a rozdala jsem kytky na stoly. Fakt kus práce. Do šatny, která byla malá i na 6 lidí a nás bylo dvanáct, nám pak přinesli jídlo, řízky a obložený talíře a tak, což bylo fajn.
Spolužáci vytáhli flašky a začli chlastat, ale to jsem se nějak nepřidala. Neměla jsem žádnou zásadu nebo předsevzetí, že nebudu pít, ale tak nějak... prostě... k čemu.

Pak jsme se už převlíkly do šatů. A přišli všichni, nejdřív ode mě přišli Domča se Znordou a pak zbytek a pak ještě další zbytek. (AV, Terka, Křítek, Martin, Štěpánka, Verunka, máma s tátou a s babičkou, Kuba a Lída)

No. Nejdřív jsme tak nějak seděli u stolu. Pak jsem šla holkám a Martinovi a Ondrovi ukázat zašívací místo pod schody. Tam jsme se chvíli zašívali. A nebo možná jen holkám? Detaily se vytrácejí. Každopádně, pak bylo předtančení tý druhý třídy s tématem Hawaii, nejdřív tancovali oni a pak nějaký africký tanečníci, kteří vypadali, že tam tancujou nějaký náhodný kreace. Naše třída mezitím čekala vzádu na podiu a půlka lidí tam byla nevrlá a nervózní, a zbytku to bylo jedno. Těsně předtím, než jsme tam měli vyjít, strašně monumentálně a tak, jsme zjistili, že nemáme tu hudbičku, na kterou jsme chtěli jít, na flashce.
Ten chlap, co to tam pouštěl, byl děsně nevrlej a nadával. Nakonec jsme poprosili tu kapelu, aby nám nějakou písničku zahrála. No, šli jsme chodili jsme tam chvíli dokola, fotili si společný fotky a tak. Pak bylo to shnilý šerpování, a nebyla jsem nervózní ani nic, střídavě jsem se smála na své přátele a nebo jsem se tvářila demonstrativně znuděně. Šla jsem na píseň Round and Round a byla jsem tak nějak mimo, vnímala jsem to jak přes nějakou mlhu. Pak jsme se fotili v šerpách a já se tvářila nasupeně, ikdyž nám fotograf řekl, ať uděláme nějaký veselý gesta, a byla to zábava, holky se strašně smály mým výrazům, zvláště když se s námi z neznámého důvodu přišel vyfotit žoviální moderátor.

(Tohle je asi nejsexóznější fotka, co z toho mám, a ještě k tomu tam mám tři růže. Mimochodem, spolužáci byli děsně naštvaný, že druhá třída udělala různobarevný papírový kytky na stoly - nakonec jsme tam měli červený- a vybrali si, že budem mít duhový růže. Neříkám, že se mi ty duhový růže vlastně nelíbily, ale byl to docela paradox.)

No, pak jsem si řekla že už tam asi nejsem potřeba, tak jsem opět zdrhla a seděli jsme všichni kromě rodičů a K a L dole u vchodu, kde jsme si kupovali malinové koktejly a holky měly srach z chlapa na baru, co vypadal jako Babiš, a údajně se na ně pořád otáčel. Vyvrcholilo to tím, že nám servírka přinesla lízátka "od támhletoho pána." Holky se bály, že jsou otrávené, tak jsme je snědly s Křítkem. Seděli jsme tam asi celkem dlouho, protože nás nezajímalo šerpování druhé třídy, a já si myslela, že tam nahoře už nebudu potřeba. Pak jsme se ovšem konečně vydali nahoru (rebelskou cestou vzádu za podiem). Já s AV jsme se obě navlékly do mojí šerpy a vyšly jsme skrz podium, že jsme jako hrozné velké hvězdy, naštěstí si nás ale nikdo moc nevšímal. Koukám tam najednou na lidi z naší třídy, že maj skleničky, tak se ptám, co jsem prošvihla, a oni se na mě zatvářili jak na vraha, že byl přípitek a už mám smůlu.
Přiběhl táta se skleničkou a prej, že mě tady strašně dlouho sháněli, že mě vyvolávali a tady mám zbytek přípitku. Tak jsem se napila, dala jsem napít AV a pak jsem to dopila. To byl, kromě ještě ´dvou malých loků piva, všechen alkohol, co jsem za večer vypila.
AV na mě koukala, jak jsem to exnula, a vypadala docela překvapeně. Ostatní mi vyčítali, že jsem jim taky nedala napít.
No, a pak jsme se tak různě poflakovali, kupovali lístky do tomboly, fotili se ve fotokoutku a tancovali na příšernou hudbu, co ta kapela hrála. (Nejkvalitnější skladby z celého repertoáru představovali Kabáti a Michal David. Ale spolužákům se to prej líbilo.) Takže jsme tancovali na nějaké songy s textem, kde se stále opakovalo "Byla to láska, a byla krásná, byla to láska, a byla krásná..." anebo "něco něco na plný pecky, zpívat a tancovat, prošoupem kecky. Něco něco něco, svlíkni se do naha, ať se nám ukáže tvá pěkná postava."
Kuba a Martin tam stáli a smáli se všem těm lidem, jaký to jsou vidláci, a říkali, že na gympláckym plese by je s tímhle vypískali. No co, no. Vidláckej ples.

Zase se řešil Babiš, jakožto hlavní téma celého večera, pak taky tombola - Lída s Kubou chtěli vyhrát dětskou židličku pro Bernarda, tu jim pak nakonec naši vyžebrali, Verunka vyhrála nějakou látkovou kočku, co dala Křítkovi za pilník na nehty, Kuba s Lídou místo židličky vyhráli obří lahev vína a Martin vyhrál půllitr a propisku.
Já dala do tomboly svůj legendární paroh, ale nevím, kdo ho vyhrál.

Pak byla už půlnoc a vyhlašovala se královna plesu, ale vzhledem k tomu, že já jsem se nevyskytovala v sále, a teda absolutně jsem o to ani neměla zájem, tak jsem neměla mašličku ani jednu. (Teda, samozřejmě že bych na jednu stranu strašně chtěla bejt nějaká úžasná královna plesu, ale přijde mi lepší nemít nic, a dělat, že ti to přijde stupidní, než nějakejch pitomejch pět mašliček z lítosti.)
Pak ještě odšerpování, všichni tam skákali, ale já si tu šerpu už sundala dávno předtím, no tak jsem si jí sundala znova, ale nějak jsem neměla chuť tam s nima skákat, tak jsem jen stála opodál a bylo mi to jedno. (Jsem hroznej.. já nevím jak to popsat, ale když jsem trochu středem pozornosti nebo se svými kamarády, tak dělám hrozný kraviny s největší radostí a odvážu se snadno, ovšem s lidmi, se kterými nemám co dočinění, prostě nechci skákat a mávat šerpou.)

A pak už jsme měli mít to půlnoční překvapení, ale to se zpozdilo totálně. Měli jsme původně tancovat ve filmových kostýmech, ale mezitím co jsem byla na přijímačkách se to zkrouhlo na pouhé trapné černé oblečení spolu s nesmyslnými čelenkami s ušima, což nemělo absolutně žádnou spojitost s tématem plesu. Takže jsem se rozhodla, že prostě v tý masce (Bezpáteřníka) tancovat budu, aby tam bylo aspoň něco zajímavýho. Absolutně mi to nešlo, protože jsem za A přes tu masku moc neviděla a za B jsem to neměla pořádně natrénovaný, když jsem poslední tři dny chyběla, poslední část jsem viděla poprvné těsně před tím plesem.


Ale všichni (kamarádi) pak říkali, že to díky tomu fakt aspoň bylo zajímavý, a ani nevypadalo tak blbě, že to neumím, protože to s tou maskou mohlo být teoreticky i naschvál.
Pak jsem tu masku dala Verunce a nosila jsem jí na ramenou, a pak už ne a ona tam chodila v tý kápi s maskou jak nějakej malej duch mezi tančícíma lidma. A když vystrčila hlavu dopředu, tak měla úplně i tvar jako ten Bezpáteřník. A spolužačka se s ní chtěla vyfotit a vyfotila.


Pak už Lída, Kuba a babička už byli unavený, tak jeli domů. Předtím však ještě Lída na žádost holek šla vynadat Babišovi, proč na ně pořád kouká, načež přišla nějaká černovlasá čubka, co řekla: "Jste mu u prdele. Já jsem jeho dcera, on je úplně ožralej a věřte mi, jste mu u prdele." Terka poněkud netaktně prohlásila, že na jeho dceru nevypadá. Ale snad to neslyšela. Byly jsme poměrně zmatené, protože ona většinu času trávila laškováním na jeho klíně.

Pak jsme ještě tancovaly, ale pak mi křuplo koleno, tak jsem už moc tancovat nemohla, a taky bylo čím dál tím náročnější se odprostit od toho, jak je ta hudba hrozná.
Tak jsme se po nějaké chvíli taky rozhodli, že pomalu odjedem.
V první várce jeli všichni kromě mě, Štěpy, Terka a AV.


My jsme ještě jedly zmrzlinu, seděly v zašívací místnosti, točily slow motion videa, fotily "momentky" a vymýšlely scénáře k budoucím filmům, ale spíš jsme na AV řvaly, ať ty scénáře přestane vymýšlet, že je to depreso. Jediný, co za to stálo, byla pohádka (pohádku jsme ještě nikdy nenatočili). Název bude O čaroději Hurmašice (jestli se to tak píše, fakt nevím. Znamená to nějaký srbský jídlo) a obsazení rolí: Znorda - princ, Domča - princezna, Terka - zlá sestra, Štěpánka - vědma, AV - čaroděj Hurmašice. Ale pak nám došlo, že nemáme žádnej zámek ani nic. na tom to vždycky ztroskotá.

Jak jsme točily ty slow motion videa, vzniklo tohle... omylem...


Nakonec už nás nějak tak pomalu vyhodily, protože bylo pozdě, tak jsme šly ven. Tam byla zima. Tak jsme šly do ponorky. Nikdo tam nebyl. Skoro. Jen nějakej kudrnatej vousáč. Ten na nás prej: "Vy jste odtud?" a my "Ne, nejsme." a on "A nejedete náhodou do Teplic?" a já: "Jo, jedem..." a on: " A nemáte náhodou místo v autě?" ,,No, jo... asi jo... máme..."
(Holky se za mejma zádama tvářily trochu zděšeně.) "A nemáte náhodou dvě místa?" Zamyslela jsem se a došlo mi, že máme dvě místa. Tak říkám, že jo.


Šli jsme ven a už tam byl Martin, že můžem jet. A ten vousáč: "Davidéé! Máme odvoz!"
Nebyla jsem si jistá, jestli jsem udělala dobře, a měla jsem dilema, jestli radši nemáme utýct, ale bylo mi to blbý, když už jsem to těm týpkům nabídla. Holky běžely k autu, nastoupily a ječely "JEĎ! Martinee! Jeď!!" Ale David už přišel a blížili se k autu. Martin nejel a holky ječely čím dál víc a zuřivě mě proklínaly, ale když týpci nastoupili (Hej! to je autobus!), ječet celkem přestaly.
Cesta s nima byla vtipná. Byli trochu ožralejší a měli filososfické kecy. Za ušima měli cigarety (,,Hej, kámo! Mě někam spadlo to cígo!" ,,Tak je nemáš nosit za ušima, vole!") a z kapes tahali flašky piva. Pak se holek ptali na jejich životní příběhy. AV tam mlela nějaký kidy, že jsme se seznámily, když jsme byly mladé... a pak se nějak dostala k tomu, že její máma umí dobře vařit, a že ona neumí vařit - když dělala palačinky, tak vypadaly jako maso... A ten týpek ,,No, palačinky můžou bejt i slaný..." ,,Jo, ale to TĚSTO vypadalo jako maso!"
Na přední sedačce jsem měla záchvaty smíchu. Pak si už nebyli jistí, který z nich je vlastně David. "Já nejsem David, ty seš David!"

Pak jsme je vyhodili v Řetenicích a dojeli k nám domů. Martin šel pak domů pěšky a holky spaly u nás. Měly hlad, tak jsem jim tam v půlčtvrtý ráno krájela chleba se salámem. Plánovaly jsme, že se budeme koukat na gayporno, ale nějak jsme to už vzdaly xD.
Šly jsme spát.
~~~
Ráno jsme vstávaly v deset. Terka odešla hned a AV u nás byla, dokud si pro ní nepřijel tajo.
Byly jsme celý den v pyžamu a koukaly na SKAM, dokud nebyl večer a nešly jsme na rovery. Tam byl Veverčák a Piškot a trochu depresivní atmosféra. Meditovali jsme a pak Piškot četl Platóna.
Druhý den Š. prohlásila, že je jí špatně a šla domů. Já s křuplým kolenem jsem zůstala. K snídani jsme si usmažili lívance a pak jsme šli na vycházku na Tři duby, kolem opic. Piškot povídal o historii a jak se sem vlastně dostali Němci, co tu byli před druhou světovou, a řešili jsme islámskej stát a takový složitý debaty.
A pak jsem šla k babičce na oběd. Byl řízek s kaší. Koukali jsme na pohádky. A nakonec jsem šla do klubovny na doškolovák, ale nebyla jsem tam potřeba, tak jsem akorát počkala, až skončí, a šla jsem s Martinem domů.

~~~

Tenhle týden se zatím nestalo nic extra zajímavýho, jen včera jsem šla pěšky až do Louky u Litvínova (je delší, o hodně delší než vypadala od nádraží) a tam na konci jsem chtěla prozkoumat opuštěnej barák, ale nakonec jsem se odvážila jen do půlky schodiště. Pak jsem se vracela přes vesnici a přes koleje, přelézala jsem nákladní vlak a přeskakovala potok, a pak jsem šla k Martinovi k práci a počkala až skončí a jeli jsme ještě k němu pro počítač a na Novou ves ho odvýst Bejkovi a pak už jsem šla domů. A zase jsme koukaly na SKAM, už nám chybí asi jen poslední díl 3. série. A uklidila jsem si na stole.
 


Komentáře

1 Smokie Smokie | Web | 22. února 2017 v 14:11 | Reagovat

*Ten pocit když prvá okomentuju článek*
Promiň, ale nejvíc mě z celého příběhu zaujalo to vystoupení původně plánované ve filmových kostýmech. Ten Bezpáteřník je dokonalej, zrovna dneska jsem si říkala, že se po dlouhé době podívám na Cestu do Fantazie a tohle mi to potvrdilo - prostě znamení.
Jinak ta zašívačka pod schody není vůbec špatná, ale já osobně preferuju lítání mezi mýma kámošama a uvádění je do víru plesu, kde jsem všude a zároveň nikde.
A nakonec klišé věta - Super článek :D, těším se na další ;)

2 Kory Kory | Web | 22. února 2017 v 22:03 | Reagovat

[1]: Za co se omlouváš? xD
Já jsem ráda, že si to vůbec někdo přečte... Takže díky díky!

3 Gunthos Gunthos | E-mail | 23. února 2017 v 7:10 | Reagovat

Boží :), těch fotek mohlo být víc. Čím je focená ta růže v puse, že to má tak malou hloubku ostrosti?
A gratulace, že tě chtějí na vejšku ✊

4 Kory Kory | Web | 28. února 2017 v 16:13 | Reagovat

[3]: Foceno je to prý olympus m.zuiko PRO 12-40mm F2.8, foťák olympus EM-5. Fotek je málo, jak říkám, protože nevím, jak moc si mí přátelé přejí být vystaveni na této stránce. A jinak taky díky!

5 Grunthos Grunthos | 2. března 2017 v 8:13 | Reagovat

[4]: jsem si hned říkal, že to musel být dost qvalitní mobil :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama