Kronika roku 2016

29. prosince 2016 v 15:44 | Kory |  "Deník"
Rok 2016 byl docela nabitej, nebyla jsem skoro ani schopná si vzpomenout na všechny zajímavý události, co se přihodily. Takže jsem si normálně, z důvodu svého budoucího nostalgického vzpomínání na své mládí, sepsala seznam všeho, co se stalo, plus seznam svých úžasných obsesí.



Události

  • Silvestr - akce s Martinem, Verčou, Jonášem, Vojtou, Domčou, Křítkem, Štěpánkou a Šimonem v klubovně. Bylo to možná trochu moc organizované, teda na můj vkus. Zajímavej okamžik byl, když začlo sněžit a já s Domčou jsme vylezly oknem ven před arabskej barák, běhaly ve sněhu a z balkónu na nás volali Arabové "Happy new year!" A o půlnoci jsme šli na Písečák.

  • Dalimilova kronika - jedna procházka, ne moc podstatná, na které jsme natáčely, jak si kupujeme v krámě rohlíky, a pak šly pod opuštěný bezďácký most, kde jsme se bály.

  • Praha plná strašidel- Spaní ve Větrníku (šifry s Verčou), vyhrály to Nízkotučné Olivy. V neděli procházka k vodárně.

  • Jarňáky - Bylo to po tom, co se se mnou rozešel můj... no... bývalý. (Nepřipadám si jako člověk, co by měl mít nějaké "bývalé". Ale mám, no. No co.) Byla tam dobrá atmosféra. Naučila jsem se na snowboardu, skoro i obloučky, pak se mi opět rozbilo koleno. Takže jsem trávila další čtyři dny v chatě s nechutným Pavlem, který naštěstí celou dobu spal. Pak si Šimon zlomil ruku, tak musel bejt taky na chatě. Koukaly jsme na fakt divný filmy, něco s tím ďáblem. Holky skládaly Barbaru. Kreslily jsme divný komiksy do Any sešitu. Cestou zpět v autobuse byla dobrá atmosféra a Š a AV si usnuli na rameni.

  • Bowling - Po oněch legendárních jarňákách jsme měli v plánu jít ve čtyřech na bowling s mým klukem a s M a V, ale my se rozešli, takže to bylo naprd. Ale nakonec to dopadlo ještě mnohem lépe. Nejdřív jsme šly s AV a se Šimonem na kebab (do Istanbulu, kde jsou zelený stěny a dostali jsme čaj zdarma.) A pak jsme se sešli s M a V a chtěli jít na bowling do Metropole, kde měli plno, tak na Panoramu, tam měli ale taky plno. Tak jsme bezradně postávali, až někdo nadhodil, že můžem jet do Mostu! Tak jsme jeli do mostu, přičemž Šimon jel v kufru. V Mostě na bowlingu měli ultrafialový světlo, takže všechno bílý svítilo. AV nás přihlásila jménama Pusui, Kočanda, Bejk, a Katka. Jen Šimon byl Šimon a já Kory. A Katka to skoro vyhrála, normálně! A cestou zpět jeli v kufru Š. ještě s AV.

  • Piknik na obzoru - Celou dobu, co dojíždím na střední, jezdím kolem obzoru, za kterým se nachází povrchový důl. Hrozně jsem se chtěla za ten obzor podívat. No tak jsme se jednou v hospodě dohodli zase s Anou a se Š. a se Šimonem, že tam pojedem. (Jo, a v tý hospodě jsme si objednali jenom vodu, kofolu a košík pečiva, aby si nikdo nic nemyslel.) Jeli jsme vlakem do Oseka a cestou tam se bavili o anime. Pak jsme došli k zákazu vstupu, kterej jsme ale ignorovali, protože byl starej a stejně jsme tam viděli už před náma nějaký lidi se psem. No nic, šli jsme dál, až jsme došli za obzor- a tam, co nevidíme- další obzor. Tak jsem je donutila, že půjdem ještě dál, ale celé se to opakovalo ještě dvakrát a pak už mě přinutili se s nimi vrátit. Sedli jsme si do lesíka na deku a měli piknik. I s piknikovým košem. V tom koši byly spolu s křupkami, brambůrky, šlehačkou, mlékem, minerálkou, čtyřmi hruškami a dvanácti donuty i plastové talíře. No, tak jsme zkoušeli, jak jsou nerozbitné a už byl z jednoho pacman. Hm. Pak jsme natáčeli deepózní videa na styl Aurory. Jakože AV kráčela lesem s hlubokým depresivním výrazem... ale furt se místo toho smála. Pak jsme poslouchali Du hast a ještě nějaký divný songy a u toho způsobovali sesuvy půdy. A pak jsme se vrátili na nádraží a tam honili slepice a dělali triky s klobouky. Když jsme přijeli zpět, zapadli jsme do prodejny nábytku a tam dělali blbosti, pak hráli "Buď sexy" na hřišti a pak šli k AV, kde jsme natáčeli dubsmashe a hlídali Radušku. Nakonec jsme si vzali na sebe divný hadry (Sobí parohy, "neko" ouška, klobouček atd.) a vyrazily ven, teda oni nás šli doprovodit a pak se stavit pro Vojtu. AV jela na dětským skateboardu a Šimon jí táhl.

  • Gympláckej maturitní ples - ten stejnej večer, nějak tomu ani nechci věřit. Šla jsem tam s Lídou a byla to celkem sranda, někdo mi šlápl podpatkem na nohu, na parketu v Becher´s baru. Rosenhain měl dlouhý vlasy a já se s ním bohužel nebavila. Slavíček mě prosil, abych hlavně neříkala Lídě, že tam chlastá.

  • Mafiáni a fotbal- Ještě před piknikem jsme s AV a Š šly do čajovny a vymyslely "geniální" námět na film, ve kterém mafiáni unesou nějakou holku (z promyšlených důvodů). NADCHLO nás to. Byly jsme unešené. Poslouchaly jsme Davida Bowieho a stříhaly video Take a hint a byla to PARTY TIME a mafiánská a super atmosféra. Byly jsme v Monopolu na oranžádě. Takže jsme to naplánovaly a napsaly scénář. (Djoghurt se holí) A pak jsme to natočili. Od šesti asi do dvou do rána jsme byli u nás ve sklepě a natáčeli, byl to děs. Musela jsme na ně furt řvát, ať jsou zticha. AV měla trauma z JS, který ji tam měl mlátit, a taky jí mlátil. JS byl žoviální a pil tam nějakou prastarou slivovici co se tam válela. Většina z nich se schovávala na chodbě, strašili se tam a já nevím co. AV se Šimonem a Sally z toho nakonec udělali muzikál. Úplně mrtví jsme šli do klubovny (Nějaké to rozpolcení mezi city a pudy, pche pche, to mě teda podrž) a ráno už jen dotočili útěk a scény v cukrárně a v parku. Většina lidí odešla, a ještě jsme chtěli natočit scénu v hospodě, a taky jsme vymysleli, že potom půjdeme na fotbal. Vlastně tam nějak nikdo moc nechtěl a byli jsme unavený, ale po pizze v kebabárně jsme se tam stejně vydali. Měli jsme z natáčení kytici rudých růží, a tak jsme ty růže rozdávali náhodným občanům. Hlavně AV teda. Najednou tam šel Richard s Toniášem, tak jim AV taky dala růže. Koukali teda trochu divně. No a pak jsme zjistili, že už není na fotbal vstup pro holky zdarma. Tak jsme měli dilema, ale nakonec se nám povedlo se tam vetřít bez placení. Nějak jsme se tam plácali a bylo to divný, seděli jsme nahoře a natáčeli a jedli vánoční cukroví. Trochu jsme se snažili fandit, ale ne moc. Potom jsme zas uviděli Richarda a Tobiáše. Šli jsme si sednout k nim. Oni snědli naše růže. Skandovali jsme vymyšlené pokřiky. AV se fotila s maskotem. Prohráli jsme 3:0. Nakonec to bylo docela dobré, ale podle Šimona to "dneska bylo slabší", a od té doby s ním AV skoncovala.

  • baráky v Louce - Rozhodla jsem se prozkoumat podivné domy u nádraží v Louce u Litvínova. Tak jsem tam jednou, když jsem měla čas, zašla. Nakoukla jsem tam a zas hned zdrhla, protože jsem slyšela nějaký divný zvuky. Pak jsem před tou budovou stála asi 10 minut jak ztuhlá a jen poslouchala, až mi došlo, že tam jen kape voda, což se ukázalo jako správná myšlenka, takže jsem to tam nakonec celý fakt prolezla a stálo to za to. Odkaz na fotky.
  • Březnová výprava - byly jsme v České lípě a za zmínku stojí strašidelný večer s poklopem a strašně vysoké palandy. A výlet do pekla, kde jsme se snažily vlézt do skalního okna.

  • Jarní atmosféra - Několik vycházek s písněmi a atmosférou. Lezly jsme na spadlý strom v lese, kde kvetly sasanky. Pak jsme šly po kolejích. A poslouchaly Centuries, ikdyž to mě moc nebralo. A s AV jsme prozkoumávaly tajemná místa ve městě, kde taky kvetly kytky a bylo to tam hustý. Článek zde.

  • Loveci - Vymyslely si, že znovu natočíme tématicky hrozivý film o lovcích stínů, který jsme už před lety natáčely. Tentokrát v něm ale budou hrát i kluci! No, ještě jsem ho nesestříhala (a ani Mafiány... nestojí to za řeč.) O natáčení se nebudu zmiňovat, protože jsem to neorganizovala. Jen o tom, že to byla fakt podezřelá akce. Jezdili jsme po půlnoci na skútru po městě a tak dále. Ráno ho AV s M nabouraly. Jen se rozjely a najely do maringotky. A konaly se tam podivné lašky. Takový faakt divný, třeba SaŠiVe.

  • Děti noci - můj projekt, kdy jsem běhala v noci po městě a lepila panáčky. Odkaz na článek.

  • Květnová výprava a ZVAS, na Zvasu holky poprvé spatřily Haistopheho, na výpravě jsme jely lanovkou na hory a spaly u jezírek, kde jsem našla jelení paroh.

  • Zdravoťák - Prostě zdravoťák. Dva víkendy a čtvrtky, v Praze a v Roztokách. První víkend ze čtvrtka na pátek jsem přespala u Lindy a v pátek se sešla s týpkem z vůdcáků a ještě jednou holkou odtamtud a šli jsme do skautskýho institutu. Podruhý jsem ve čtvrtek večer jela domů, kam jsem dorazila někdy ve dvě ráno. Jinak sem se tam bavila akorát s tím týpkem z Ústí, kterýho jsem znala z vůdcáků co byly někdy měsíc předtím. Ale ten se bavil i se všema ostatníma a hlavně s holkou co měla obrovský kozy a já se tam s nikým nebavila, byla jsem zalezlá a odmítala jsem se s nima bavit, kromě toho, když se bavili o Hře o trůny. V tý Praze jsem si koupila strašně dobrej zápisník, do kterýho kreslím doteď.
  • Intercamp - v Josefově, bylo to boží, hlavně nelegální prozkoumávání katakomb s AV a Sally. Odkaz je tady.
  • Autoškola - no, celejch pár měsíců, nechápu, jak jsem to mohla dát, ale jako, dala jsem to. Ten učitel byl žoviální a říkal věci jako "Výbordelně".

  • Lázeňská - boží akce, jedna z nejlepších, ne-li nejlepší Lázeňská ever. (= velký slavnosti v našem městě) Dohodly jsme se, že si vezmem divný šaty a tak. To jsme taky dodržely, což bylo super. D. měla čínskej klobouk. Koupily jsme jí japonskou vlajku a pak jsme jí ceĺou dobu mávaly. Mě donutily, abych si koupila žlutý korále za padesát korun, protože mi ladily ke košily, ale od tý doby už jsem je neměla na sobě. Koupily jsme si jídlo, hrášek a maso a langoše... a seděli na kořenech stromu u jezera, kde jsme byly i minule. Holky tam tancovaly. A zpívaly Number one od Ektora. Potom jsme přemluvily ženský v půjčovně loděk, že tam můžem jít i v šesti. Pak jsme samozřejmě pádlovaly s D. pod vodotrysk, a ostatní na nás řvaly, že tam nesmíme. Po lodích jsme si koupily nějaký tříště a šly do zbouranýho domu jménem Škvárovník, kde jsme natočily nový videoklip. Pak jsme se schovaly v zahradě fary, kde nebyly davy (to ani ve Škvárovníku, ale tam už nás to nebavilo...) a tam si sypaly na pusu barevný kuličky a dělali si "lipsy." AV a Terka si fotily fotky aka Gus a Hazel. Někdo tancoval. Zněla tam zdáli hudba z koncertů. Přišly AK a Maliluna. Domča odešla za Znordou. Pak jsme taky odešly a přesvědčily Višňu, aby si koupila hněděj klobouk s širokou krempou. Pár lidí šlo na kolotoč. Potkaly jsme Terky Nasťu a taky Ášu a Majdu. Seděly jsme na kraji davu na trávě a měnily hlasy pomocí héliových balónků. Potkali nás M a V. V podvečer jsme šly na hřiště s pyramidou. Tam zas přišla Domča. Mě bolela hlava, tak mě to nebavilo. Řekly jsme si, že si koupíme jídlo a půjdeme k Malině. Já s Višňou jsme koupily u vietnamců asi 20 levných párků, nějaké, řekněme, suchary a meloun. Pak jsme dorazily za ostatními. Už byla tma. AV s Domčou hrály na piáno a byla tam zajímavá atmosféra. Ale už byl čas vyrazit na ohňostroj. Byla to podívaná, ale pořád moc lidí, takže jsme zalezly do tmy do parku a udělaly si noční piknik. AV a Š. pořád chtěly pivo, tak si ho šly koupit, a kupodivu (nebo snad "samozřejmě"?) jim ho prodali. V pěti jsme vypily dvě piva. To bylo rebelské. Ajaja. Smály jsme se a párků bylo moc a byly nechutný. Pořvávali na nás nějaký chlapi, a my jsme se jim smály. Pak, někdy úplně v noci, jsme šly domů. Byla to boží akce.

  • Běh naděje v Duchcově - pomáhaly jsme v Duchcově na takový charitativní akci stavět provazový prolejzačky a pak na nich asistovat ty děti co tam přišly. Nakonec jsme si uběhly i ten běh, asi 1,5 kiláku. A pak se šly podívat na vyhlídku na důl, kde byla loď, a pak na návštěvu k Áše, kde jsme měly meloun a běhal tam jejich velký vlčák, a pak nakonec na vystoupení, kde Áša tancovala a zpívala a Majda tancovala.

  • Praxe - Kvůli škole jsem si musela sehnat čtrnáctidenní praxi v nějakým grafickým studiu. Strašně jsem se toho bála. Sehnala jsem si to nakonec u jednoho chlápka, co měl pochbný webový stránky, ale pak v realitě byl docela v pohodě, působil mladě a prý měl dětí, ale ta praxe byla stejně hrozná, vždycky mi dal nějakej úkol, kterej jsem nesplnila, až jsem nakonec dělala jen omalovánky pro jeho děti. Bylo to v hnusným baráku Kancelářské stroje, v jehož interiérech bych ráda někdy natočila nějakej fakt hodně depresivní film. Lezla jsem tam do horního patra, kde byly zamčené dveře na střechu, ale aspoň docela hezkej výhled.

  • Závěrečka - výprava na Házmburk, kam jsme vylezly v noci, lezly jsme tam do srázu, a pak odtamtud šly ráno přes Třebenice na nějakej ten severozápad. Byly jsme nakažený "virem", a když jsme potkaly lidi, musely jsme si nasazovat roušky, tak na nás všichni divně čuměli. A kdo si tu roušku nenasadil, musel si zavázat jedno oko. To mělo za následek, že se později AV poblila. Ale v pohodě, nož. Došly jsme na Oltářík a tam přespaly. A pak šly do Kostomlat přes štěpánov a nějaká jezírka, kde jsme házely žabky a AV tancovala a pouštěly tam nějakej postiženej radioactive rap cover.


  • Schůzka a výlet na Vápenku - kde jsme se byly koupat a chtěly skákat do vody z lana, které bylo ale moc daleko, a chodil tam nějaký vyřvávající magor, co tam hledal nějakou svou bývalku, a ještě na nás z protějšího břehu pokřikovali nějaký jiný týpci. Dobrodrůžo.

  • Tenis - pěkně divná, ale hrozně dobrá akce před Ukrajinou. Přespávaly jsme se Š. u AV. A ony se rozhodly, že půjdeme hrát basket. Tak jsme se oblékly do rádoby basketových obleků, mě k tomu taky donutily, když jsme zjistily, že basketový míč je vyfouklý a nelze ho nafouknout. Inu, rozhodly se, že místo toho půjdeme hrát TENIS. (Taky ho nikdo z nás nikdy nehrál.) Takže si vzaly sukýnky a růžové polokošile. (Já už zůstala v "basketovým" outfitu.) A Š. prej: ,,Ale nemáme žádný dobrý boty..." a my na ní: "A co máš na nohou?" ,,Tenisky." ,,No, TENISKY! To jsou boty na tenis!" "Ajo..." No, šly jsme se vloupat na hřiště k místní základce, kam se teda všichni vloupávaj tak často, že to není už žádná zajímavost. Není tam nic spojenýho s tenisem, jen koše a branky. Hrály jsme, teda spíš já a AV, ale taky moc ne. Byly jsme příšerný, nedokázaly jsme si ani jednou přihrát. Ale když už se nám to skoro začlo dařit, přišly najednou tři malí cikáni. Koukali na nás a ptali se, jestli to hrajem profesionálně. (To jsme zrovna nehrály.) Tak jsme jim řekly, že to fakt ne, že kdyby nás viděli hrát, tak to uvidí. A taky viděli a docela pohrdavě se smáli. Chtěli si půjčit rakety. Tak jsme jim je půjčili. A oni to uměli jako nějaký profesionálové. Byla tam cikánka Maruška, co uměla triky s míčem (umí prý i fotbal), a jeden z těch kluků hrál fakt dobře a ona taky. Hráli strašně dlouho a nás už to nudilo, tak jsme jim to (přes protesty) zase vzaly a ještě se s nima vyfotily, a Maruška chtěla, abychom jí ty fotky poslaly na facebook, ale její profil nebyla žádná z nás schopná najít. A nedávno, když jsme jí potkaly znovu, nám to vyčetla, znovu nám řekla to jméno a znovu jsme ho nenašly. Záhada.

  • Ukrajina - Článek, který celkem nepotřebuje další rozšíření, je zde.

  • Tábor - Byli jsme v Otaslavicích u Prostějova. Za zmínku stojí možná tak to, jak jsme se šly koupat, a vždycky když jsme přišly k vodě, tak se zatáhlo tak, že málem byla bouřka. Pak taky moje herecké schopnosti při hraní dvou hlavních rolí v divadlech. Chajda a rady za světla petrolejky, jak z Otaslavic o víkendech řvala diskotéka, výhled do kraje, že jsem zvládla uplést šálu. Pak taky lagori na poli, kněz, co nám říkal skautisti, praní na vlaše, hustá vesnice Stínavy na třídeňáku, tanec, jóga akrojóga, dobrý nový písničky, táborový dixit, a pak asi mandaly a bourání tábora s ženou a "dvojičkama".


  • VLK Ursus, (Vůdcovskej kurz) to... to bylo takový ne tak úžasný, jak o tom básnili všichni ostatní účastníci, ale nebylo to ani hrozný jako třeba MOA. Vždycky večer se tam všichni bavili a zpívali a tak, a já ležela na rozvrzaný palandě v chatce a četla si knihu o Rusku, co jsem si půjčila od jedný holky z týmu, nebo ještě Povětroně, a pak spala. Pitlík hustě recitoval básně od Nezvala. Nejsilnější zážitek bylo asi koupání v noci nahý v rybníce. Jeden víkend byl i na jaře a potom v září, ale to nebyly nijak závažné akce. Na jaře tam byla zajímavá hra na epidemii s rouškama (a taky to, že jsem se tam s těma lidma bavila, fakt bavila, čehož jsem v létě už zanechala- bylo to moc náročné), rukavicema a pláštěma a na podzim jsme jeli na lodích. Ale to je aktuálně všechno, na co si vzpomenu.

  • Výlet na Mohelnici - v srpnu jsme jeden večer šly do čajovny a pak ven s AV atd a bylo všude spoustu plakátů s nenávistnými kecy o White pride atp. Tak jsme je strhávali a vymýšlely jsme, jak vylepíme plakáty, který budou propagovat rovnoprávnost a dobrý věci a tak. Večer u nás doma jsme pak zjišťovaly, kdo je ten Pérák, co vylepuje ty dobrý samolepky, a zjistily jsme teda, že to je jen postavička a žádnej konkrétní člověk, ale nic víc. Nakonec jsme žádný naše plakáty nevytiskly, ale vyrobily jsme placky s =, jakože rovnoprávnost, úplná Miley Cyrus, nojono. Druhej den jsme pak jely na hory na Mohelnici, kde jsme se koupaly (zas nahý) v potoce a pak šly do lesa, kde jsme u potoka jedly rohlíky se srbskou nutellou a chtěly natočit nějakej videoklip, ale nic moc z toho nebylo. Ve Fojtovicích jsme si pak při čekání na autobus hrály s kočkama, co tam byly, a šly žebrat vodu do místního statku.


  • VSRJ - Středisková rada ve Cvikově. Poslední víkend prázdnin. Bůhvíproč se mi líbila cesta tam, autobusem. Pak večer oheň. Atmosféra v kuchyni, když jim tam hrály v rádiu Kontakt takový songy jako Šrouby a matice nebo Wrecking ball. Lezly tam na nějakej podivnej mixér a v u dřezu na nádobí se bavil Veverčák s Křítkem a Ančovičkou. Taky jsme se jeli vykoupat do Sloupu, kde bylo milion lidí a my neměli plavky, tak jsme se koupali v oblečení, a hráli jsme ve vodě souboje se shazováním z ramenou. Málem jsem se u toho utopila, když jsem měla na ramenou AV a dostala jsem se do hloubky. Ale bylo to boží. Ještě jsme s AV plavaly až k bójkám a ona si ve vodě sundala bůhvíproč triko a pak si ho zkoušela nandat, jenže jí to nešlo, což byla sranda. Zpátky jsme šli pěšky a Šimon chtěl vyjet kopec v lese na kole, ale nevyjel. Večer jsme v chatce hráli Na krále. AV byla zdeprimovaná ze svého úkolu s Veverčákem a JS s JŘ se teple políbili. Teda, bylo to dost jednostranné, ale i tak... on mu dal ruku na krk! No, zkrátka, byla to pařba. A při vzkazovníku jsem dostala strašně moc hezkejch dopisů.

  • Svatba Vejvy a Nik - Den před Honza vyprávěl o Jardovi z Řecka a o tom, jak ho stalkovaly Marí a Markét. Druhej den jsme to tam nějak připravovali, a pak začali jezdit ty hosti z obřadu, nejdřív jen skauti a pak všichni. Dobrej byl ten polaroid, co tam měli, z toho jsem byla unešená. Zašívali jsme se v lese u slackline. Večer byl oheň a u něj opilec, co mluvil o skautských přezdívkách. ("Nik, tyvole...co to je?") Pak jsme si řekli, že odjedem, a Křítek mi řekla, že jsem zrádce, když jí tam nechávám. Tak jsem jí přemluvila, ať jede s náma. A Veverčák zas řekl jí, že je zrádce, když ho opouští, a byl smutnej. Objala jsem ho, ale to ho asi moc neutěšilo, měl prostě probodlý srdce eifellovkou. Jonáš furt něco strašně dlouho tajemně řešil s Lídou u stolu ve tmě, a všichni z nás si s ním chtěli promluvit, tak jsme čekali až si dopromluví a pak u aut se přostřídali všichni se všema a všichni se všema si všechno vyřešili. Cestou zpět jsme z Křítka tahali, jakej pokus prej na Jonáše zkoušela, a vytáhli jsme to z ní. Byla ale vynervovaná z toho, že Martin při říczení koukal dozadu a pouštěl volant. Sranda.

  • Střelnice - pak se stalo pár takovejch událostí, o kterejch tu psát nebudu, ale jen doufám, že mi to pak bude jasný, ale každopádně v září jsem byla s M na střelnici a střílela jsem z pistole a nějakej pán nám tam půjčil nějakou úplně divnopušku, takže z tý jsme taky stříleli. A nebyla to zas taková hrůza, akorát to smrdí a je to fakt hlasitý.

  • Bystřice - záříjová roverská akce- spali jsme všichni u M (Před tím tam všichni došli pomocí QR kódů, který jsem nalepila po městě) a koukali na Gran Torino a pak na skautskej průvodce ZA a druhej den pak šli projít podzemní potok, co protejká kanálem pod celým městem. To bylo celkem hustý. Vzali jsme si na sebe všichni starý hadry a starý boty a šli. Vlezli jsme do řeky, prolezli mříž a skočili do vody, co nám byla po pás. Pak jsme vlezli do tunelu. Nejdřív to bylo fajn, akorát strop byl celkem nízkej, tak jako že se člověk těsně nenarovnal, a byly na něm pavučiny. Voda byla většinu času tak po kotníky. Nejdřív byla ta voda čistá, ale ke konci už to byly nějaký úplně kentus splašky, protože bylo málo vody. Takže mi od toho smrdí ty boty ještě teď. Ale rozhodně to stálo za to...

  • Zahajovačka - na zahajovací výpravě v září jsme šly z Žimu přes Černčice a Milešov na Ostrý, kde jsem se v neděli ráno stala vůdkyní oddílu. A pak nás v Lovosicích na nádraží napadli cikáni. (A mě je PATNÁCT, Tvoje máma nemá hlas, Její máma je i moje máma...Kuky provokovala a pak se bála, Kája na ně chtěla zaútočit a AV radši utekla. )


  • Adapťák - pro nový gympláky s ufony. T a Š dělaly nějaký agentky a děti musely hledat kuličky ve slizu po škole.

  • Šance 2016 - Propagační akce středních škol, byla jsem tam za naší školu malovat obrazy u našeho stánku. Celý den to nebylo nic moc, ale pak se atmosféra změnila, když přišla AV s nějakou Jiříbabou a Malina s gangem pochybných školních kamarádek. AV si ode mě objednala obraz údajně Jurije Perežnika, ale to řekla ona, já si úplně nemyslím, že je to on.

  • Říjnová výprava - Šly jsme přes Kladruby na Úpoř, byly jsme napadené mimozemšťany. Čekaly jsme 3 hodiny v Ohníči, jedly v dešti brambůrky a hrály Blbou kúru.
  • .

  • Párty u Martina - řekli jsme si, že se nechcem koukat na filmy, ale budem pořádně pařit, jakože aby to byla fakt párty. (Nejdřív jsme koukali 3x na takový dokument o jedné továrně...) a pak chvíli na TV mňau, než přišli všichni. A pak občas taky. Šimon přišel z tanečních v obleku. Nakonec jsme natočili kecací divný film, ve kterém se jenom sedí na pohovce a mluví. Většinou o zadcích. A na stole jsou zbraně. Pak nás Š učil tancovat ve žlutým pokoji takovej tanec z tanečních. A večer jsme hráli takový ty flaškózní hry. A na televizi byl obrázek barevnejch fleků. Tenhle.

  • Roverské natáčení - Natočili jsme ve třech skupinách tři úplně totálně odlišný filmy. A bylo to dobré. MY jsme natočily Den před. Ten je ve článku o mé youtube kariéře. Natáčely jsme to celej den. V albertu nám řekli, že se tam nesmí fotit, ale to jsme to už naštěstí měly všechno natočený. Haha. Druhý natáčeli parodii na Červeného trpaslíka, a ty poslední film s názvem "Vnitřní monology."

  • Podzimky - byli jsme v Chomutově a bylo to dobré. Hlavně cesta kolem dolů, kde byl starej zákaz vstupu. A hry na Jezeří, a souboj Vysočina versus Balkánský sýr, a plavecká, a Jirkov v podvečer u autobusového nádraží, a paneláky Březenecká. A taky jsme byli v zoo v noci... a byla u nás policie, a já se nesměla smát.



  • Tasty přespání u AV - chtěly jsme mít také tak krásné přátelství jako má Teri Blitzen a Vaďák a tak dále v Harrachově, a zároveň jsme chtěly mít tak tasty jídlo jako v Tasty videích natáčených seshora do čtverce. Šly jsme v ušatých čepicích do Kauflandu a cestou nehrály na flétničku, radši, protože se nám to kdysi vymstilo. Koupily jsme listové těsto, párky a tak podobně. A pak jsme u AV vařily a natáčely to, a bylo to dost peklo, ale sranda. A vznikl z toho sestřih z Harrachova o našem krásném přátelství, který každého rozpláče, jak je to dojímavé. A ještě k tomu tasty! Uvařily jsme párky v těstíčku, (to těsto jsme rozmrazovaly v sáčku v teplý vodě, až bylo celý rozblemclý a hnus), a ony pak ještě dělaly avokádovou pomazánku, což taky vypadalo vysoce tasty. Ale dopadlo to dobře. Měly jsme výborné párky v těstíčku, kakao s marshmalownama a tak dále.


  • Promítej i Ty! - s Roverama jsme uspořádali akci s promítáním filmů z Jednoho světa. Bylo to pro veřejnost a přišel tam jeden cizí chlap, vousatej, a my jsme se ho báli, co tam chce. Ale byla to sranda.

  • Praha 17. 11. - Obsáhlý článek je zde.


  • Medúzovské přespání - Nejdřív vážkovské, tam jsme jen smažily palačinky, nebylo to nic extra zajímavého. Medúzí bylo naopak dost zajímavé, nejdříve chození na možná neznámá místa v podivném oblečení v dešti, zpívání My tři králové jdeme k vám v Bille s nějakým Sallyiným kamarádem. Pak jsme šly nakoupit do kauflandu a pak na návštěvu k Prokopovi, k AV, k Šimonovi, Martinovi a nějaké kamarádce AV. Vždycky jsme jenom překročily práh. Večer pak byla úplná hostina a po ní soutěž ve zpěvu a snad o půlnoci jsme se vydali s čáslavskýma skautama, co byli u nás v klubovně ubytovaní, na exkurzi po nočním městě, a Malina jim vyprávěla vymyšlený historky a pověsti, třeba o knězi, co tam žil, nebo o ženě, co hrála tenis v létě a proto se tomu říká Letná.

  • Tvůrčí den- Vyráběly jsme s AV záložky a placky. Za zmínku stojí, jak večer hrály takovou tu trapnou hru s házením flašky tak, aby se postavila, souboje s vytlačováním z kruhu a to, jak byly světlušky drsný a pak jak AV s Višňou natáčely tutoriál. Jo, a ještě večerní rada v "čajovně", kde jsme pouštěly nejdřív "Uklidím okurky.." a pak Avril Lavigne.

  • Prosincový výlety - byli jsme na různejch procházkách a výletech, s našima nebo s M, kde jsme fotili a tak. Byli jsme bruslit na Cínovci, byli jsme se podívat do baráku na pláních, když strašně lilo a foukalo, byli jsme na Brámši, v Nových dvorech, byli jsme ve Světci a tak.

  • A ještě Silvestr... uvidíme, jakej bude...

Obsese

Aneb ani ne tak knihy a filmy, jako spíše postavy z nich, do kterých jsem se vžívala a kterými byla ovlivněna jednotlivá období tohoto roku. Myslím, že byl na ně celkem bohatý.

Hlava XXII
Četla jsem to hned na začátku roku. Trvalo mi dlouho, než jsem si na to zvykla, nejdřív mě to iritovalo na nejvyšší míru. (Jak tam furt, ale furt o někom říkali, že je blázen, bylo tam moc postav, které se mi pletly dohromady, a tak..) Ale potom jsem to začla žrát, úplně to vygradovalo, bylo to vtipný, vystihující a fakt jsem byla nějaký čas kapitán Yossarian.


Po otřesech, Norské dřevo
O tom jsem už psala tady, bylo to boží a z knihy Po otřesech mi ta atmosféra prosákla do života fakt hodně. Z Norskýho dřeva teda taky, ale úplně jinak. Každopádně to sice nebyla taková ta typická obsese, ale bylo to dobrý.


Shingeki no kyojin
O tomto anime s oblibou prohlašuji, že mi zachránilo život, když se se mnou rozešel můj bývalý, což je samozřejmě trošku přehnané, protože jsem z toho nebyla nijak vysoce vytraumatizovaná, ale je to sranda.
Je to vlastně popravdě řečeno dost nudný anime, ale ship Erwin a Levi to celé zachraňuje. Nejdřív jsem měla radši Leviho, ale potom najednou mě omrzel a mám radši pořád ještě Erwina. Fakt dlouho jsem z nich byla úplně unešená, četla jsem o nich povídky, dokonce i anglicky, když mám nějakou obsesi, vždy mě to namotivuje ke čtení anglických povídek, protože ty český stojej za prd, a jestli i ty anglický, tak to už je mi fuk, protože to nepoznám. (nejlepší je ale samozřejmě "Nesnáším tohohle Erwina", najdete to na wattpadu, ikdyž se to teda jmenuje jinak.) image


Theon a Ramsay
Jo, to bylo taky dlouhé období, někdy v květnu, tuším, četla jsem Tanec s draky a vždycky jsem se těšila na Theonovy kapitoly. Jo, bylo to takový občas ... jak to říct... inu, i nechutný, nebo někdo by možná řekl "Chudák Theon", ale já jsem v tomhle ohledu trochu masochista. Takže to bylo boží. Jako chudák Theon, s tím souhlasím, ale bez toho by nebyl zajímavej. Nejlepší obrázky pro tuto tématiku tvoří Thrumugnyr, takže to doporučuji.



Scout guide to the zombie apocalypse
Na to jsme se koukli a já se pak pár dní cítila strašně drsně a měla jsem velkou chuť bojovat se zombíky a nebo aspoň uspořádat ten kurz přežití apokalypsy.
Výsledek obrázku pro Scout guide to the zombie apocalypse ben


Han Solo
To jsem se poprvý koukla na čtyřku Star Wars, a byla jsem nadšená, že tam je konečně nějaká pořádná postava. (Koukala jsem na to totiž v pořadí 1, 2, 3, 4... a na ty první tři ještě k tomu s dabingem. Děs.) Nevím, jestli to byla úplná obsese, spíš to bylo takové přátelské, ale prostě, kdo by neměl rád Hana Sola?
Související obrázek



Edmure Tully
Někdy v červnu jsme se se sestrou koukly na jeden z posledních dílů šesté série GoT a já si tak nějak vzpomněla, že Edmure je vlastně docela sírák- tzn. že se mu děje to co se mu děje tzn. že je zajatej Lannisterama a málem ho oběsí a Jaime mu tam vyhrožuje a tak. Tak jsem se na něj zaměřila a začal se mi líbit. To nebylo moc dlouhý, třeba týden, ale Edmure je fajn.
Výsledek obrázku pro edmure tully gif


Jurij Perežnik
Kluk z autobusu z Košic do Užhorodu. Měl růžový triko (s nápisem MUSIC KEEPS ME MOVING a obrázkem nějaký ženský), potrhanou adidas kabelku a fakt nebyl moc sexózní. Nevěděla jsem, co je to za národnost, ale říkala jsem si, že by bylo hustý, kdyby to byl Ukrajinec. No, a byl to Ukrajinec, a jmenoval se Jurij (GENIALITA!!! Kdyby někdo nevěděl, před nějakou dobou jsem měla velice dlouho trvající obsesi Jurajem Šuhajem, bratrem Nikoly Šuhaje, který je stále mému srdci blízký), a nepromluvila jsem s ním ani slovo kromě toho když mi on řekl něco jako s dovolením když si šel na někeré za zastávek vykouřit svých pět cigaret.
No, a já si o něm pak po zbytek Ukrajiny a ještě mnohem déle vymýšlela příběhy. Tato obsese mi vydržela až do Kylo Rena. Možná vypadal nějak takhle. To jsem kreslila tak měsíc po setkání. Ale není to moc vypovídající, a taky bych řekla, že byl ošklivější. A měl rozpláclejší obličej. Ale byl to Jurij.



Kylo Ren (Adam Driver)
AV mě lákala, abych se podívala na Star Wars.
"Koukni se na to, to se ti bude fakt líbit!"
"A je tam někdo sexózní?"
"Jo...!"
"No tak ukaž."
Ukázala mi obrázky Luka Skywalkera.
"No to mě teda nenadchlo."
"Tak počkej, ještě ti ukážu Anakina, ten je úplně hrozně sexózní!"
No, Anakin už byl o něco lepší.
"Jo, ještě ten ze sedmičky, ten se ti bude líbit, počkej... jakže se to jmenoval...hm.."
A vyhledala Darth Maula.
No, pohled na červeného čerta mě docela překvapil, a AV si vzpoměla, že se jmenoval spíš Kylo Ren.
Ten mě zaujal o něco více než ti předchozí, ale přecijen na všech fotkách vypadal poněkud divně.
Koukala jsem se na nějaká videa s ním a s Rey, kde spolu bojují, a bůhvíproč jsem si myslela, že jsou v tom filmu jako oficiální pár. Což mě teda pěkně štvalo.

Pak jsem se konečně, po shlédnutí všech předchozích dílů, podívala i na sedmičku, a byla jsem nadšená. Z Kylo Rena se vyklubala obsese na bezmála dva měsíce. Už mě to ale opouští. Jakože, mám ho stále ráda a líbí se mi, ale už ho tak neprožívám.
Abych nezapomněla, mám docela ráda ship Kylux, teda jako Kylo Ren a Hux, ale možná to je spíš jen protest proti Reylo shipu, který se mi příčí.
Související obrázek



Trochu Clint Eastwood ve westernech Good, bad and ugly a ty hrsti dolarů a tak. Ne že by se mi nějak extra líbil, ale přišel mi docela jako borec a to dokazuje i to, že když jsem v nějakým obchodě spatřila takový to coolozní pončo, co tam furt nosí, řekla jsem si, že si ho musím koupit, a furt to mám v plánu.

A to je vše.

Možná jsem na něco zapomněla. Je to vlastně dost pravděpodobný. Ale na tom už asi nesejde. Když už o tom nevím teď... no, to neznamená, že to nemohlo bejt zajímavý. Taky se stalo dost věcí, který už mi splývaj, protože se nedaj nijak moc konkrétně pojmenovat, nebo z nich nemám fotky. Ale to je jedno. Stejně to už je dlouhý i beztak.
 


Komentáře

1 Ukyo Upírek Uchiha Ukyo Upírek Uchiha | Web | 30. prosince 2016 v 2:35 | Reagovat

to znám

2 Lauralex Lauralex | Web | 2. ledna 2017 v 20:15 | Reagovat

Docela ti závidím, že máš tolik věcí, na které můžeš vzpomínat.

3 Kory Kory | Web | 5. ledna 2017 v 13:08 | Reagovat

[1]: Všechno? hustý...

4 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 8. ledna 2017 v 14:31 | Reagovat

Máte u mne na blogu odpoveď.

5 Nemessis Nemessis | Web | 9. ledna 2017 v 22:32 | Reagovat

[3]: Spřátelíš?

6 Baryn Baryn | Web | 10. ledna 2017 v 0:19 | Reagovat

Tak to byl super nabitý rok, koukám. :D Jak pasla LJinak

7 Baryn Baryn | Web | 10. ledna 2017 v 0:21 | Reagovat

[6]: Ach jo, kočko! Debile, neodesílej mi ty komentáře!!! :D No dobře... pardon, tohle rozhdoně nebylo dopsané. :D

Chtěla jsem říct, že závidím, že toho máš tolik, jak už psala Lauralex, protože já bych mohla vzpomínat ani ne na poloviční počet zážitků. :D
A taky jsem chtěla zmínit, že Kylo Ren mě dost zaujal taky... sice bych ho nenazvala úplně sexózním... no vlatsně ve chvíli, kdy si sundal helmu, kino propukl ve smích... a já šla s davem, protože jsem čekala cokoliv, jen ne pubertálního zdeformovaného Snapea. :D Ale možná tím mi byl nakonec i sympatický.:D

8 Kory Kory | 10. ledna 2017 v 9:46 | Reagovat

[5]: Nevím, takový věci normálně nemám moc ve zvyku... myslím na blogu...

[7]: To nevadí, aspoň to na první pohled vypadá, že tu mám více komentářů... :DDD
A jo, je toho dost, ještě si postupně vzpomínám na věci, co jsem sem nenapsala... a... jsem ráda, že si většina lidí nemyslí, že Kylo Ren je sexózní, aspoň si mohu připadat originálně... bohužel to ale není pravda, žere ho až moc dalších holek... :D

9 Smokie Smokie | Web | 10. ledna 2017 v 22:52 | Reagovat

Levi x Erwin? Rly? To už je podle mě lepší Eren x Jean, když už teda yaoi, ale proti gustu žádný dišputát :D Ľubim to tady, určitě sem ještě zavítám ;) A těším se na další článek.

10 Kory Kory | Web | 12. ledna 2017 v 11:46 | Reagovat

[9]: Jean je taky borec... ale Eren mi přijde moc bezcharakterní, v podstatě celá hlavní trojice je taková nemastná-neslaná...
Jinak děkuji za přívětivý komentář! :)

11 Smokie Smokie | Web | 12. ledna 2017 v 17:40 | Reagovat

[10]: Já zase děkuji za odpověď ;) Hej, jo, hlavní trojice je poměrně dost nanic, ale Eren vypadá fakt dobře v jedněch nejmenovaných komiksech (víš co, taková ta roztomilá malá bitch)

12 Kory Kory | Web | 12. ledna 2017 v 21:39 | Reagovat

[11]: Sóka... tak to mě zajímají ty komiksy... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama