Nechápu "perfect boys only exist in books"

20. dubna 2015 v 21:03 | Kory |  Kecy



Nechápu to. Teda... možná že jo. Částečně. Chci říct, že nechápu, když holky říkají, jak si je chtějí vzít, milují je apod. A taky nechápu, jak někdo může říct, že jsou perfektní.


Já čtu knížky, a to hodně, a když je tam někdo sympatický (ikdyž můj výběr toho, kdo mi začne být sympatický, je občas dosti pofidérní) tak to můj názor na knihu hodně zvedne. Ale s těmi kluky, obvykle těmi, kteří tam s hrdinkou chodí nebo tak, jsou furt jen samé problémy. Mám pocit.
Zvlášť, když je kniha napsaná z pohledu holky. Třeba Harry Potter, o tom by se dalo říct, že to s ním docela jde, ale to bude tím, že dokážu pochopit jeho pocity, když jsou tam normálně popsané. Ale obvyklí knižní hoši, kteří jsou popisovaní z pohledu holky, která je do nich šíleně zamilovaná, jsou vážně matoucí, nestálí, podivní a rozhodně se o nich nedá říct, že by byli perfektní. To je můj subjektivní dojem.

Pro příklad, u hochů napsaných na tomto obrázku, které znám, si nemyslím, že by byl perfektní ani jeden.

Augustus je povahově docela fajn, až na přemoudřelost (občasnou) a to, že nemá nohu, zato rakovinu ano. Zní to dosti povrchně, ale přecijen, když něco má být perfektní, nesmí to mít chyby, ne? A tohle je něco špatně, nějaký problém, ikdyž za něj nemůže.
Thomas je naprostý trusovník a nesympaťák, o kterém nemá cenu mluvit.
Percy je dětinský až běda a -//-.
Další tři neznám, možná tak Ryana z Loveců, což je film, a ten možná opravdu je perfektní.
S Ronem bychasi chodit fakt nechtěla. Jako, je fajn, ale štval by mě.
U Jace nemám slov, jak si o něm někdo může dělat iluze, jak je úžasný a perfektní. Je to děs. Člověk u něj nikdy neví, na čem je, najednou zmizí, chvíli je hnusnej, pak zas milej, je arogantní a ještě je na to hrdej. "Dokonalý" muž.
Peeta je dobrej. Možná z nich ještě nejlepší. Ale perfektní není. Něco mě na něm lehce irituje.
Tobias je přehnaně bojovný, potetovaný, a taky to tak nějak moc všechno řeší nebo už si to nepamatuju. každopádně ve filmu ho totálně zhodgili takže už mi nemůže být sympatický ani za mák.
Stephana neznám, pravděpodobně to bude nějaký upír, takže nemám zájem.
Když tihle nejsou perfektní, pak mi řekněte, kdo je. V knihách. V reálu taky nikdo není, ale to že jsou v knihách je kec. Občas mě tam štvou víc než ti skuteční.
Aspoň jsou ale určitě lepší než většina ve filmech. Aspoň si můžu představovat, že vypadají dobře.

Druhá věc, moje (možná) specifická podivná vlastnost je, že nedokážu pochopit, že si některé holky představují, že s těmi týpky chodí, že si je vezmou a blablabla. Stejně jako u filmových postav a herců. Mě se ti kluci líběj, občas hodně líběj, taky mám období, kdy mám vyloženě mánii a někoho úplně zbožňuju. Ale nikdy ne tím způsobem, že bych si ho nějak spojovala se mnou. Vždycky ho beru jen samostatně, nedokážu ani "shipovat" jeho a nějakou holku, protože ty holky jsou většinou pěkně trapné a nebo na ně "žárlím".
Nevím, jak to posat, spíš si představuju, že jsem on, nebo něco takovýho. Vžívám se do něj. A nikdy, NIKDY vážně nikdy si nepředstavuju, nechci ani nic podobného, aby ten kluk znal, viděl nebo měl něco společného s reálnou mnou. Nepřipadám si nějak trapná, odporná nebo tak, naopak občas spíš docela houstá, ale ne v porovnání s tím... nehodím se, žiju svůj příběh, nemůžu mít něco společného s nimi a oni se mnou. Ani ve fantazii.



 


Komentáře

1 Zita Zita | Web | 2. června 2015 v 10:33 | Reagovat

No mně se to spojování taky moc nepozdává, hrdina z románu, nebo filmu se mi líbí, ale to je tak všechno....

2 Kolin Kolin | Web | 2. června 2015 v 11:46 | Reagovat

Taky to moc nechápu. Mám ráda spíš to, že si můžu ty postavy z knih představit podle sebe. Proto vždycky prvně čtu knížku, pak podle toho, jestli se mi líbí nebo ne, se podívám na film - protože ve většině případů, film zážitek z knihy zkazí. Ne vždycky, ale většinou to tak je.
Často si postavy představuju tak, jak by se líbili mně, ale že bych je milovala... Miluju knihy, nemusím milovat hlavní hrdiny :-)
SUPER ČLÁNEK :)

3 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 2. června 2015 v 13:14 | Reagovat

To já si často představuju, jaké by to bylo, kdybych se provdala za někoho z knihy. Ne proto, že bych je nějak moc zbažňovala, ael prostě proto, že si to tak představuju u každého člověka v jakékoliv realitě. I té reálné.

4 Illumináti Illumináti | Web | 2. června 2015 v 14:17 | Reagovat

wow
             such hate
           much boys
        very books
                            so perfect

5 Limeo Limeo | E-mail | Web | 2. června 2015 v 14:24 | Reagovat

Já čtu hodně, dokonce jsem se odhodlala i k takovým slaďárnám jako je Stmívání a Upíří deníky (a musím říct, že jsem byla mile překvapena) a jeden čas se mi líbil Ian Somerhalder v podání Damona. Ale krom toho, že jsem to nikde neříkala ani se s tím nechlubila jsem to brala spíše jen jako platonickou lásku, prostě na lehkou váhu. Sama nemám ráda ty, co se zamilovávají do těch, které znají jen z knih či televize. To je jako, když nějaká holka řekne, že miluje Paula Wesleyho a klidně by si ho vzala za muže a to i přesto, že ho v životě neviděla a v televizi vídá jen tu masku, kterou si nasadí při hraní nějaké postavy... :-(.

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 2. června 2015 v 14:36 | Reagovat

No...mám na to docela kontrastující názor. Na jednu stranu, štvou mě dívky, které zaměňují své vysněné prince za skutečné, a básní o nich jako o skutečných lidech, i když by je v životě možná nenáviděly.
Ale na druhou stranu, já si třeba občas představuji, že s nějakou postavou žiji pod jednou střechou, ale spíše jsou to takové hypotetické otázky, zajímá mě, jak by se ke mně choval.
Ono to je docela těžké to nedělat, když sama píšeš příběhy, a postavy jsou pro tebe někdy prakticky více než reální lidé. Jenomže je nutné se naučit najít meze. Navíc, některé z těch dívek, které popisuješ, to dělají prostě z čisté povrchnosti...

7 Ellí Ellí | Web | 2. června 2015 v 14:44 | Reagovat

Já tyhle slaďáčky docela můžu a často si hlavní hrdiny oblíbím... U herců mám dva své velké oblíbence, které mám opravdu ráda a i si třeba představuji, jaké by to bylo, kdybych je třeba osobně znala a tak, ale... Všechno je to spíš jen tak jako ze srandy... Neberu to samozřejmě moc vážně :D

8 Grumpy Grumpy | Web | 2. června 2015 v 15:03 | Reagovat

Asi čtu špatné knihy, ale kromě Rona a Peety (které jsem viděla jen ve filmech) si žádné z těch jmen nedokážu spojit s knihou... Ale souhlasím s tebou, že si nějak nedokážu představit hrdiny knih (či filmů) s mou osobou. Třeba takovému Eragonovi nebo Jonovi jsem fandila, jako bych jejich příběhy prožívala s nimi. Jedinou výjimkou je pro mě ale Aragorn, do toho jsem se prostě zamilovala :-D

9 Amia Amia | Web | 2. června 2015 v 15:04 | Reagovat

Kluky z toho úplně vynechám, zůstanu u postav obecně - Pro mě jsou zase živější ty knižní postavy než ty filmové/seriálové/...
Připadají mi prostě reálnější.

... Hm. hezké přemýšlení, možná jsi mě inspirovala k článku. Dííík ;D

10 Neriah Neriah | 2. června 2015 v 15:23 | Reagovat

Mám to podobně. Občas si u čtení řeknu: ten by stál za to, ale tím to končí. Rozhodně netrávím noci sněním o někom, kdo v realitě neexistuje :-) Navíc postavy, které uvádíš, zrovna moc zajímavé nejsou. Když už mě někdo u mužských hrdinů zaujme, málokdy je to ten, kolem kterého se vše točí, a po kterém hlavní hrdinka každou stránku vzdychá. :D Někdy si představuju, jaké by to bylo žít v některém ze světů, ale romantické scény s nějakým literárním hrdinou do toho nepatří, spíš tam jsem jako nezávislý pozorovatel...

11 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 2. června 2015 v 15:24 | Reagovat

Eštěže takovýhle sračičky nečtu tyjo :D

12 babirusa babirusa | 2. června 2015 v 16:09 | Reagovat

[11]: asi tak :D hlavně nevím co čekáš od života - knižním postavám vyčítáš nějaké detaily jejich povahy - to si myslíš, že reální chlapi jsou bezchybní nebo co? :D Ne vážně, já ti to neberu, ale mě osobně přijde obdiv - ne-li láska - ke knižním postavám jako dobrý "tréning" a příjemné uvolnění. Ale jako vždy i ke knižním postavám je třeba přistupovat jako... jako ke kokainu - všeho moc škodí, ale v malých dávkách má člověk hnedka duhovější odpoledne :D

13 Sharka193 Sharka193 | E-mail | Web | 2. června 2015 v 16:18 | Reagovat

Já teda nevím, ale občas si sama představuju, jaký by byl společný život s nějakou postavou. A jak jsi tam popisovala Tobiase, tak asi jsem blázen, ale toho jsem si faaaakt oblíbila! Nevím, líbí se mi, jak je prostě Neohroženej:D Když jsem četla ty knížky, tak jsem si říkala, že s ním bych se asi cítila v bezpečí. Navíc, on je jako já. Neumí vyjádřit city, ale pak, když se mu to nějak povede, tak to stojí za to. Prostě když čtu nějakou knížku a fakt si tam oblíbím někoho, tak dávám myšlenkám prostor, ale nikdy jsem se takhle do nikoho nezamilovala :D

14 Háčko Háčko | Web | 2. června 2015 v 16:27 | Reagovat

Tiež to nechápem. A si zober čo vyvovalo v ľuďom 50 SoG... So bad, so horrible...

15 Arvari Arvari | E-mail | Web | 2. června 2015 v 17:06 | Reagovat

No, musím přiznat, že s tebou vlastně docela i souhlasím. =D Taky jsem občas nějakou filmovou/seriálovou/knižní postavou posedlá (Tony Stark, echm), ale nikdy mě ani nenapadlo (možná tak... ve dvanácti, třinácti, ale ani tím si nejsem tak jistá) si je nějak spojovat se svojí osobou nebo přemejšlet o tom, že bych si je snad chtěla vzít. =D Těm holkám to neberu, každej má svoje úchylky, ale vyloženě romantický pocity vůči postavám taky tak docela nechápu...

Ovšem už se mi párkrát stalo, že jsem v knížce našla skoro perfektního chlapa. Jen to teda nebylo v YA žánru, no... =D

16 Blásínek Blásínek | Web | 2. června 2015 v 17:09 | Reagovat

Je to o tom, že vlastně v té knížce si toho kluka můžeš vzhledově vytvořit, můžeš si je lépe upravovat a vždycky tu knihu můžeš zavřít, když tě nějaký kluk naštve. Nedokázala bych být do nikoho z nich doopravdy "zamilovaná", i když některé mám docela ráda. Z Harryho Pottera to byl vždycky James Potter, i když bych o něm nikdy neřekla, že je perfektní. Nemyslím, že by kdokoliv byl perfektní, ale seznamovat je se sebou, mi přijde docela normální, obzvlášť u někoho, kdo sní o někom takovém - ještě obzvlášť pokud si je ve své fantazii můžete "zdokonalit" ;D

17 Karkulka17 Karkulka17 | Web | 2. června 2015 v 17:09 | Reagovat

Nechápu též... :D

18 Cherrybumbum Cherrybumbum | Web | 2. června 2015 v 17:10 | Reagovat

Jako, možná se dá ještě pochopit, když je nějaká puberťačka zamilovaná do svého oblíbeného herce nebo zpěváka, je to pořád takové roztomilé (i když představa, že si vážně myslí, že se jednoho dne setkají a vezmou se a budou mít hromadu dětí... jejda :D). Ale vždyť ti knižní kluci ve skutečnosti neexistují, je to jenom myšlenka nějakého spisovatele, který ji hodil na papír a když to bylo jó dobrý, tak se to zfilmovalo. Ale přesto mi to přijde divný. Možná jsem divná nakonec já, ale vážně mi to přijde dost divný.

A co mě nejvíc irituje, když se najdou holky, které každého skutečného kluka odpálkují, protože není dost jako ten jejich hrdina z knížky. Opravdu - wake up, girls!

19 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. června 2015 v 17:12 | Reagovat

Jedná se o fakt, že ty postavy jsou většinou psané ženám na míru (myslím na míru ženám tohoto století) obsahují to, co se ženským na mužských líbí plus jsou ty vlastnosti v jedné osobnosti. Ty ženy a slečny se snaží uniknout z reality, to je celé ;)

20 brunhildalove brunhildalove | E-mail | Web | 2. června 2015 v 17:20 | Reagovat

Na těhle "hrdinech" je perfektní to, že perfektní nejsou.
Navíc oni vůbec nejsou, takže když to oběhneš dvakrát dokola, můžeš si vlastně spoustu jeho vlastností vytvořit sama podle sebe a ani si to neuvědomit. A to jen proto že si na něj díky neobjektivnímu popisu hlavní hrdinky dostala určitý názor (vtip je v tom že to autorka leckdy myslí úplně jinak).
Brunhilda (a nebo ne?)

21 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 2. června 2015 v 17:30 | Reagovat

No, zamilovať sa do niekoho nereálneho, to musí byť naozaj zvláštne. Nepoviem do niekoho slávneho a pod., ale do vymyslenej postavy? Ale keď niekto niekoho(i keď nereálneho) obdivuje a chcel/a by niekoho takého mať, to už hej, ale normálne zamilovať? Ja by som to skôr nazvala túžbou po niekom podobnom.

22 Smilee Smilee | Web | 2. června 2015 v 18:12 | Reagovat

Já ani nevím, jak se k tomu pořádně vyjádřit. Patřím k těm lidem, které tu popisuješ a naprosto chápu, že nato vůbec nechápeš (já občas taky). Rozhodně ale nejsem zamilovaná do všech postav. Např. Jace jsem ze začátku měla strašně moc ráda, ale poté jsem si všimla, že je občas až nezdravě arogantní atd. No, Peetu vůbec nemusím teda.

[21]: Souhlasím s tebou! Pochybuji, že je někdo přímo zamilovaný do té postavy, jen touží po někom podobném. Prostě mu sedne ta charakteristika té postavy.

Ale na druhou stranu si nemyslím, že bys nás měla tolik odsuzovat. Pokud jsi neměla ráda ani jednoho z nich, je to jako odsuzovat někoho, kdo má rád kluky s blonďatými vlasy, protože ty ne.
Samozřejmě ale chápu tvůj názor ;)

23 Loretten Loretten | Web | 2. června 2015 v 18:44 | Reagovat

Já byla jeden čas posedlá postavou z anime...a určitě nejsem jediná holka na Zemi, která se kdy zamilovala do Sasukeho z Naruta. No ještě že už jsem velká holka a zajímaj mě reální chlapi.

24 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 2. června 2015 v 19:15 | Reagovat

To je holt marketing. Knížka se dobře prodává, když kontrastuje s realitou. Hlavně když je tam plno věcí, ve kterých se najdou "nenaplněný teenky", abych to tak řek.

Osobně spíš ujíždím na jaksi metaforických, nebo absurdních příbězích. Slaďáky ne. To mi způsobuje  překyselení žáludku.

25 Wlcky Wlcky | E-mail | Web | 2. června 2015 v 19:19 | Reagovat

Garrus Vakarian (Mass effect) - právě teď zamilovaná až po uši do mimozemšťana, takže se omlouvám, ale nemůžu sloužit. Ode mě kritický pohled nečekejte. Dovedu se zamilovat téměř do každé divné (creepy) postavy v knize/anime/filmu/seriálu/hře. Nejspojuji je se mnou, spojuji je se svým alter egem. Jelikož je Akiko Snílek (Tkáč snů) dovede žít každý příběh kdy napsán, vymyšlen nebo zapomenut, nevidím v tom sebemenší problém. Rozhodně se pak daleko lépe usíná ^.^

26 Scrat Scrat | E-mail | Web | 2. června 2015 v 19:20 | Reagovat

Víš, ono je to všechno vlastně o tom snění. To že ty si nedokážeš spojovat nějakou postavu se sebou neznamená, že to tak mají všichni. Já mám ráda fiktivní postavy hlavně kvůli jejich (ne)dokonalostem, prostě kvůli celé jejich osobnosti. Nikdo není perfektní, ani v knihách ne a když jo tak je to Mary Sue a to je pěkně na houby. Třeba já mám ráda Sherlocka, i když se chová jako sociopat. Právě proto ho mám ráda.
(Ale třeba Augustus mi taky nepřišel nijak extra supr.)
Takže abych to zkrátila, nejsou perfektní, proto je máme rádi, popřípadě shipujeme s jiným klukem ;-)

27 fromyesterday fromyesterday | Web | 2. června 2015 v 19:34 | Reagovat

Já to svým způsobem chápu, tím dalším taky ne. Ono je to hodně o tom, kdo knížku čte a kolik mu je let (a jaké má v té době ideály) a hlavně - jakou knížku čte. Upřímně řečeno, z toho obrázku, který jsi přidávala znám z knihy pouze přeškrtnutého Romea, takové knihy mě neba, ostatní (tři) znám možná tak z filmů, kde jsou ty charaktery často úplně jiné, zveličené, přehnané atd. Vždycky tahle mince bude mít dvě strany, tvůj názor je zajímavý a je jistě hodně lidí, kteří by ho nepochopili a říkali pravý opak.

28 Wlcky Wlcky | E-mail | Web | 2. června 2015 v 19:37 | Reagovat

[26]: naprosto souhlasím s větou "ono je to všechno vlastně o tom snění" ^.^ Sherlock je velmi zajímavá postava a v poslední době hodně oblíbená (po tom co povadla představa dokonalého gentlemena). Ale neboj, je tvůj. Neberu ti ho ;)

29 necroparanoia necroparanoia | E-mail | Web | 2. června 2015 v 19:47 | Reagovat

Souhlas, nechápu holky, který tak vášnivě zbožňují postavy z knih, jako by s nima už deset let byly v harmonickym manželství. Nemůžu někoho zbožňovat, dokud ho pořádně nepoznám, tudíž i jeho chyby a tak, prostě to nejde. Tohle je úplně zvrhlý.

30 Kory Kory | Web | 2. června 2015 v 19:52 | Reagovat

Já tyhle názory, tyhle obrázky a tak viděla vždycky hlavně v komunitách, kde jsou hlavní všichni tihle Jaceové, Peetové a tak. Takže jsem to myslela na ně. Ne úplně obecně... ikdyž, je pravda, že jsem stejně žádného "dokonalého" kluka nepotkala asi v žádné knize, ani v klasice nebo tak. A... mám pocit, že to všichni pochopili totálně jinak, než to bylo myšlený... a to je hloupý, protože to neumím popsat líp :D

31 Abigail Abigail | Web | 2. června 2015 v 19:54 | Reagovat

Tak nějak to chápu, ale i nechápu. u mně je to tak, že se mi třeba líbí, ale nemusela bych si ho brát nebo s ním něco mít. Mám radši normálně svůj život. I když se mi prostředí i postavy knížek ať už klučičí či holčičí líbí, asi bych si je prostě nechtěla vzít =) Nikdo není perfektní ani kluci v knížkách nejsou úplně super a úžasní. Pěkný a zajímavý článek =)

32 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 2. června 2015 v 20:16 | Reagovat

Panečku, já hrdiny z knih moc nemusím. Už proto, že pro mě jsou příliš dokonalí a já bych si vedle nich připadala ošklivá, hloupá, nešikovná, nesportovní a podobně...
Tuhle jsem dostala do ruky nějakou červenou knihovnu, hlavní hrdina naprosto super, až do chvíle, kde ho hlavní hrdinka hladila po kníru. A bylo po sympatiích :-) Knírky já nerada :-)

33 Kory Kory | Web | 2. června 2015 v 20:19 | Reagovat

[32]: Tyvado... tak to muselo být strašné. Já na takovouhle scénu narazit... :D asi chcípnu. na chvíli.

34 Lauralex Lauralex | Web | 2. června 2015 v 20:35 | Reagovat

Asi čteš špatný knížky. :D
Ne, nesmíš to (nás) brát tak vážně, ono je to s nadsázkou, většinou ze srandy. Jen takový ten pocit. :D

35 tev tev | E-mail | Web | 2. června 2015 v 20:43 | Reagovat

já nějak nechápu tebe. ty... třeba ten druhý obrázek, to ty vážně bereš vážně? miluju četbu a někdy si taky fanouškovsky ulevím be my haymitch a podobně, ale nikdy to nemyslím vážně. a nemyslím si, že by to kdokoliv jinej myslel vážně.
haló, haló, nadsázka - žeby? ať už to od fangirls na netu vyznívá jakkoliv pravdivě, tohle se prostě vážně nemíní.

36 Anička Anička | E-mail | Web | 2. června 2015 v 21:01 | Reagovat

Naopak, to, že se si někdo zamiluje nějakého literárního hrdinu je krásné! I když víš, že s ním nemůžeš chodit a že neexistuje, tak si ho můžeš představovat po svém boku! Na snění není nic špatného! Já jsem se naprosto zamilovala do Deana Holdera z knihy Bez naděje od Coleen Cooperoové! Také zbožňuji Jacoba Blacka!!!

37 Lapis Lapis | Web | 2. června 2015 v 21:29 | Reagovat

"představují si, jak s ním chodí" je jen jiný název, pro mokrý sen :)

38 Kory Kory | Web | 2. června 2015 v 21:50 | Reagovat

[35]:

Já to neberu vážně...teda, jasně, že zrovna tenhle obrázek je nadsazenej, ale já prostě... nechápu, jak může o nich někdo tvrdit, že jsou perfektní, když jsou většinou strašní, a tenhle onrázek je prostě příklad takovejch těch klasickejch oblíbenců, bo. A, jak říkáš, stejně jako to od fangirls vyzní jinak, můj článek taky má vyznít jinak...

39 Jane Jane | Web | 2. června 2015 v 23:00 | Reagovat

Zajímavý článek. Taky mám své oblíbené postavy, a to hned několika seriálech a knížkách. Že bych s nima ale chtěla chodit nebo si je vzít, to fakt ne

40 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. června 2015 v 23:34 | Reagovat

Neexistují, a přesto jsou vším, na čem v životě záleží.

41 Silwiniel Silwiniel | Web | 3. června 2015 v 9:59 | Reagovat

Nikdy mě nenapadlo, že bych se měla do někoho z knih zamilovat...ale asi to bude tím, že nečtu červenou knihovnu :D Jsou hrdinové, které mám velmi ráda, dokážu se s nimi ztotožnit, fandím jim...ale zamilovávat se do nich? To se mi snad nikdy nestalo.

42 ANNihilation ANNihilation | Web | 3. června 2015 v 10:13 | Reagovat

Taky neni knížka jako knížka. :D Jestli je některá zamilovaná do Edwarda ze Stmívání a chce si ho vzít, tak proč ne, žejo. :D Když si tím ale někdo idealizuje skutečnost a hledá přesně někoho takového.. stává se to vůbec? Připadá mi, že ano, ale ne v důsledku knih, prostě obecně.
Každopádně já jsem platonicky zamilovaná do Jeana Valjeana, takže.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama