Čtvrtý koncert VF a piknik v lomu

17. května 2017 v 21:49 | Kory |  "Deník"
V pátek jsme se s našima spontánně rozhodli, že pojedem na koncert Vypsané fixy, kterej byl součástí nějakýho festivalu na Střekově. Tak jsme se sbalili a jeli vlakem do Ústí (Cestou mě Štěpána vyprankovala, že ve vlaku s náma jede slavný svůdník David Hůrka) a z hlaváku v Ústí jsme šli pěšky přes železniční most, po kterém šel bezďák s twilight batohem, na Střekov. Už bylo takové to pološero a cesta měla atmosféru, hlavně po schodech uprostřed keřů.


Nejdřív jsme šli skoro úplně nahoru na hrad na terasu, protože dole zatím hrála nějaká hrůzokapela, co tam měla žoviální kidy.
Tam jsme seděli a koukali dolů na řeku a hulili trávu, teda možná to byl kopr, leželo to 10 let v mrazáku a nemělo to žádný účinky. (Teda, jakože není divu, když jsem to ani pořádně nevdechla, ale nevadí.)
Pak začlo poprchávat a z terasy všechny vyhnali, že zavíraj, se Š. jsme šly do pivního stanu dole a sotva jsme tam došly, začal příšernej slejvák. Seděly jsme tam a zkoumaly, jestli tam nejsou nějaký sexózní týpci, ale nic moc, jen jeden malej a znuděnej kluk a chlápek se strašně dlouhou bradkou, o kterém jsem si myslela, že je to holka, než jsem teda viděla tu bradku.
Pak trochu přestalo pršet, tak jsem Š. přemlouvala, abychom už šly, ale nechtěla, ono stejně zase pršelo a dole tekly potoky vody. Nakonec jsme vylezly těsně před začátkem VF koncertu a šly tam. Už tam byli a Márdi zkoušel mikrofon s nejspíš právě vymyšleným popěvkem Andy sedí v mekáči, v mekáči se mu nepáčí.

 

Cestopis: Výlet do Železného městyse + další párty u Martina

30. dubna 2017 v 19:26 | Kory |  "Deník"
Poslední týden probíhal tak nějak... flákačsky, řekla bych. Nic zvláštního se asi neudálo, byla jsem s Lídou v čajovně a řešily jsme proběhlej svojsíkáč, na roverech jsme neulovili kešky, ve čtvrtek jsme byly na očkování a pak jsem tiskla fotky na nástěnku a konečně dala tisknout erwinxlevi a sangwooxyoonbum trika. Jo, a ještě jsem si vyšila Jurij triko, z čehož jsem nadšená.

Zajímavá byla až sobota. Dopoledne jsme byli nakoupit v kauflandu i s Ladou a Piškotem, naučila jsem Ladu jak se dělají popeláři a byla z toho celkem nadšená. Před obědem jsme se s Martinem koukali na film Po přečtení spalte, což ve mě bůhvíproč vyvolávalo dobrou náladu specifického druhu, bylo to tak divný a debilní až to bylo dobrý. K obědu jsme měli nějakej zbytek od piškotovy večeře, kuře s rejží ohřátý v mikrovlnce.

Odpoledne jsem vyrazila na nádraží, odkud jsme jely ještě s AV, Malinou, Š a Kuky do Železného městyse.

Bubliny, spravedlnost světa a podobně

27. dubna 2017 v 22:18 | Kory |  Kecy
Normálně články na téma týdne píšu pouze z důvodu reklamy na hlavní stránce blogu. Nějak to spolu souvisí, ale stejně to hlavně chci propagovat. Teď je to jinak. Sociální bublina, ve který žiju, mi přišlo jako... no, jako dost zásadní a tak trochu palčivé téma, kterému se obvykle spíš vyhýbám.
Žiju v mírumilovném světě. Ve světě, kde jsou všichni v rodině rádi, že se můžou společně naobědvat, nekují se žádné intriky, věci se říkají víceméně narovinu, lidi čtou knihy, nekoukají na televizi, kde se rodiče nechovají dětinsky.
Mám skvělý život. Rozhodně ano. Nejsem z těch, kdo si prošli nějakým peklem v podobě rozvodu rodičů, týrání, smrtí, depresí, šikanou, chudobou a tak. Nic se mi nestalo. Nikdy.
Všechno, co dělám, se mi zatím víceméně daří. Dostala jsem se na střední a teď i na vysokou, udělala jsem autoškolu, čekatelky, vůdcáky, všechno. Mám přátele, nežiju život jen u počítače a doma, mám celkem dost zážitků, na které můžu vzpomínat, i možností, které se přede mnou otevírají.
Jsem za to nesmírně vděčná. Přesto si říkám - kdy se to zvrtne?

Další články