Depresso, ale ne moc

14. září 2017 v 19:26 | Kory |  "Deník"
Nejsem člověk, co by se rád nebo často utápěl v depresích. Chápejte, já vím, že kdo má seriózní deprese, tak se v nich taky neutápí rád, ale... prostě já jsem zatím měla to štěstí že mě všechny takovéhle věci z velké většiny zatím míjejí obloukem.
Teď mám jenom takový období. Není to žádná deprese, jen depresso. Lehký. Takový šedivý. Nebo bílý... Nebo tak něco. Vystihuje to tahle fotka z vlaku v Polsku.

 

Pěkné fotky Aku no Hana

7. srpna 2017 v 10:33 | Kory |  Dílo

Byly jsme u Domči a koukaly na Aku no Hana a pak šly na hrad a druhej den do průmyslový zóny a do Olympie. Za zmínku stojí cesta busem kde řidič vyhodil malý cikány a babky nadávaly na vládu a ,,Ještěže já mám normální dceru. Chytrou."
Jako, byla to docela atmosféra.

Kdybych tak mohl změnit svůj život... aneb kecy, kecy

7. srpna 2017 v 9:53 | Kory |  Kecy
Stává se mi to znepokojivě často. Ať už u mě samotné nebo u kamarádů a lidí, co jen tak náhodně zaslechnu.
Velké plány. Neurčité i konkrétní. Naučím se... něco. Budu cvičit a mít "struhadlo." Pojedu někam. Bla, bla, bla.
Někdy to jsou hodně náročná až nesplnitelná předsevzetí, někdy je to snadné a stačí k tomu málo.
Obvykle jsou to ale věci, které vyžadují nějakou aktivitu. Přijde mi, že hodně lidí si to všechno představuje nějak úplně zvráceně.


Další články